Jak jsme se srazili

Už od úterka jsem balila oblečení, sháněla spacák a přemýšlela, jak co nejefektivněji zkombinovat oblečení, abych nezmrzla a v pátek jsem neohroženě vyrazila s krosnou na zádech vstříc novým dobrodružstvím (fajn, jenom autobusu). Po nekonečné cestě, která se k radosti mé i mých vyzvedávajících protáhla na tři hodiny, jsem v Chrudimi opustila svoje čestné místo u okýnka a zjistila, že celou dobu sedím několik řad za kamarádem, aniž by to jeden z nás tušil. Poté jsem s partou vedoucích dorazila do tábořiště a sraz našeho táborového turnusu mohl začít. 

Pátek večer byla klasika - oheň, špekáčky, kečup, chleba, sdělování si všeho, co se za ten měsíc událo a následný boj o místa co nejblíž u krbu. Později v noci se z toho pro vítěze nevyklubal úplně nejlepší nápad, jelikož si málem upekl nohy. 

Po krásných cca 5 hodinách spánku jsme se probudili do hrozné kosy, která ke všeobecnému nadšení trvala až do podvečerních hodin, kdy se změnila na ještě větší kosu. 

V sobotu se měl odehrát hlavní program a tak se taky stalo. Stihly se čtyři hry, ve kterých mezi sebou soupeřilo šest týmů složených z vedoucích i táborníků. 

Když se nehrálo, tak se povalovalo. Nejzajímavější disciplínou víkendu se stalo házení žaludů do vzdáleného kýblu. Jinak se chytal bronz přes tři vrstvy a rukavice, nebo se hrálo na kytaru. 

Večer proběhlo vyhodnocení her a neúspěšné týmy musely splnit úkoly zadané na začátku dne týmům vítězným. A tak se krčmou minutu ozývalo vytí, kterému říkali jódlování a až do neděle trvalo oslovování členů oddílu zelených "Vaše Veličenstvo" a vysekávání poklon. Dále pak ještě proběhla "spartakiáda" a divadlo na počest modrých, umývání nádobí a zpodobňování určitých vyvolených jako bohy. 

Kolem osmé - deváté hodiny se rozjela diskotéka, která nadchla i ledničku a ta pak vesele skákala do rytmu starších i novějších hitů. "Triskoška" trvala asi do jedné hodiny, načež jsme všichni zapadli do spacáků a odpadli.

Dnes ráno proběhla neoficiální soutěž, která spočívala v tom, že se člověk bude podílet na úklidu tábora jak nejmíň to půjde. V poledne už jsme se loučili a s rampouchy u nosů jsme se vrátili domů k čekání na léto.